Se startupem PostRocket, který jsem si vybral původně, jsme se nakonec po absolvování megazdlouhavé byrokracie dostali do slepé uličky, protože jsme měli problémy se získáním mých víz - PostRocket nesplnili kritéria, která musí splňovat firma, aby Amerika pustila cizince na stáž.

Hrála v tom roli kombinace více věcí - mají za sebou jen první kolo investic (seed-round), kde získali od investorů "jen" 650 tisíc USD (což se mně zdálo megahodně peněz, ale na americké poměry to asi neni nic světoborného). Byl bych pátý zaměstnanec a 4 týpci, co to založili, odešli po prvním roce z výšky, aby si založili startup a jejich věkový průměr je 21 let :). Proto se jim asi úplně nezdálo ("neobměkčilo" je ani to, že jsou z celkem prestižního akcelerátoru 500startups a rozplývají se nad nimi fejmers typu Dave McClure). Což je paradoxní, neboť právě to mě na tom lákalo nejvíce (kromě toho, že jsem chtěl zažít, jak se rozbíhá startup v USA z ničeho), ten risk, že mohou zkrachovat po pololetí a já bych jel domů - ale na druhé straně i obrovská šance, neboť tím, že bych do jejich firmy naskočil úplně na začátku, bych dostal kromě platu i nějaký podíl / akcie ve firmě, takže by to hned dostalo úplně jiný rozměr. Co je s prvními zaměstnanci Facebooku? Citáty o nich ve Forbes :). Myslim, že kluci mají potenciál vybudovat něco velkého, pro ilustraci BuddyMedia (firma z podobných vod) koupila nedávno Salesforce za 689 mil. USD. Ale co už teď ... shit happens for a reason, takže nad tím nepláču po nocích, ale určitě budu sledovat, co se jim poradít vybudovat. A plakat budu až když to někomu prodají za nějakou megasumu :)


Máma mi 10x denně opakovala, že jsem měl jít do velké firmy a já jsem jí opakoval, že ne ne mami tohle je právě ta životní šance, ne nějaká - už - megafirma. Nakonec měla pravdu :). Poslouchejte své mámy! (Ale někdy i neposlouchejte a poslouchejte své srdce, ale to tu radši nedávám, protože to zní jak strašné klišé, protože pak bych se učil na zkoušky a nedělal bych TakeToSiliconValley.com ;)

Když to padlo, musel jsem se vratit k těm větším firmám z USA a začít všechno řešit znovu. Tím, že uběhlo hodně času, mnoho z nich už pozici, co mi nabízeli v lednu, obsadili, ale naštěstí některé stále nikoliv - takže jsem měl zase trochu na výběr mezi Valley / SF a LA, ale rozhodl jsem se nakonec přidržet Valley aby se mi splnil sen. I když bylo velmi těžké odmítnout tu druhu nabídku, neboť přišla od člověka, kterého dlouho obdivuji, ale život nekončí a doufám, že jednou s ním ještě nějak budu moci spolupracovat.Plácl jsem si s NitroPDF, který sídlí v San Francisku a dělají programy na práci s PDF soubory (v podstatě přímý konkurent Adobe Acrobatu). Jejich produkty používají desítky milionů lidí a loni měli obrat nějakých 13mega USD, tak doufám, že už s těmi vízy nebudou problémy ... Mají shodou okolnosti i tým developerů na Slovensku v Nitře, a byli tu něco řešit pár týdnů dozadu - tak jsem se ocitl v Nitře v NitrePDF. A setkal jsem se s jejich CEO a šéfy Development a Desktopu, udělali na mě docela dojem - jsou to zkušení harcovníci a myslím, že za ten rok bych se od nich mohl naučit spoustu věcí. Rovněž připravují launch nového produktu, takže aspoň takto zažiju přípravy a rozběh něčeho nového.

A tak zase řešíme víza, zase od začátku všechno papírování, ale co už - patří to k tomu. Kdyby šlo vše hladce, měl bych odlétat někdy v srpnu. Vedle toho dělám na pár rychlých projektech a učím se přitom HTML/CSS.

Skoro každý se mě ptá, jestli se těším. Určitě se těším :) ale raději to už nepřeháním, protože jsem se strašně těšil už i do PostRocketu. Už jsem znal celé Palo Alto přes Google StreetView (a měl i vyhlédnutý park, kam budu chodit na cigaretku nadýchat se čerstvého vzduchu) a stalo se něco, co jsem fakt nečekal. Takže raději jsem opatrný.

Nejlíp to vystihla moje máma:

- Mami, jdu nakonec do větší firmy, jseš ráda?
- Budu ráda, až když budeš sedět v letadle.